Po roční pauze zaviněné zraněním se vrátila na hřiště a naplno rozvinula svůj talent. Eliška Kubíčková přitom kombinuje působení v elitním ženském týmu SBŠ Ostrava s prací na radiologii v olomoucké fakultní nemocnici. V práci má maximální podporu a své kolegyně dokonce strhla na stranu ostravského týmu.
Patří k novým tvářím v ženském týmu SBŠ Ostrava. Klára Červenková si svou pozici nováčka plně uvědomuje a hlásí, že jejím základním cílem je získat v elitním kádru první minuty na hřišti. Sama vyzdvihuje, že do basketbalu dává obrovskou energii i zápal a chce na sobě neustále pracovat.
Lucie Válková zažívá povedené kariérní období. Výkony v dresu SBŠ Ostrava ji vynesly až na reprezentační kemp pod dohledem hlavní trenérky Romany Ptáčkové a daří se jí také v basketbalu 3x3. Před novou sezónou vyhlíží smělý cíl: ligovou medaili a postup ze základní skupiny EuroCupu.
Bohdana Metyšová má za sebou první ročník v Chance Ženské basketbalové lize. Potvrdila pověst velkého talentu českého basketbalu a do nejvyšší soutěže vstoupila bez bázně a hany. Přestup do SBŠ Ostrava tak považuje za nejlepší možný krok, který jí pomohl i v přípravě na juniorský šampionát, kde plnila roli lídryně týmu.
Poslední posilou SBŠ Ostrava před začátkem nového ročníku je americká basketbalistka Camryn Collmann. Ta si v Ostravě plní svojí touhu po profesionální kariéře za oceánem. V rozhovoru promluvila nejen o svém příchodu do týmu, ale také o klíčovém významu mentálního zdraví ve vrcholovém sportu.
Camryn, vítej v týmu. Jsi naší poslední posilou, jak se to vlastně celé seběhlo?
„Původně to bylo tak, že jsem tu byla loni v létě navštívit přítele, který pracuje v Havířově. Dostala jsem se do kontaktu s trenérkami, trochu jsme se poznaly a řešily jsme, zda bych se mohla připojit k tréninkům v posilovně. Stále ale platilo, že se vrátím hrát Division 1 do USA. Holky mi ale byly velmi sympatické a tréninky v posilovně skvělé. Když se mi teď povedlo dostudovat, zůstaly jsme v kontaktu a nakonec mi vedení nabídlo místo v týmu. Což je super, moc jsem se sem těšila zpět.“
Máš univerzitní titul v oblasti mentálního zdraví. To je téma, o kterém se v posledních letech hodně mluví. Jak je pro Tebe z pohledu sportovce důležité?
„Upřímně si myslím, že je to vůbec nejdůležitější věc. Platí to v každém aspektu života, ale ve sportu zvlášť. Pokud například vezmete průměrně talentovaného sportovce a nastavíte jeho mysl na správnou úroveň, může najednou porážet i talentovanější soupeře.“
Jak se dá mentální zdraví prakticky využít v kariéře profesionálního sportovce?
„Klíčová je vizualizace. Je dobré si představovat sama sebe v té nejlepší možné pozici. Chyby k tomu patří, dělá je úplně každý - ať už ten nejlepší, nebo nejhorší sportovec. Dějí se a dít se budou. Musíte se z nich poučit, vzít si to nejlepší a soustředit se na další akci. Basketbal je navíc rychlý sport, děje se v něm hodně věcí a je v něm málo přestávek. Není čas se v chybách zbytečně pitvat.“
Co Tě vlastně původně přivedlo k basketbalu?
„Rodiče byli velcí basketbaloví fanoušci, především táta. Hrála ho i moje starší sestra, tak jsem u něj skončila také. Upřímně, když jsem byla malá, nenáviděla jsem ho. Částečně proto, že jsem musela hrát s kluky. U nás totiž nebyl žádný dívčí tým. Postupně jsem ale hrála častěji a basketu úplně propadla. Navíc mě to hodně sblížilo s taťkou a sestrou.“
Zkoušela jsi také jiné sporty?
„Trochu jsem zkoušela fotbal a pak jsem přešla na atletiku - konkrétně skok do výšky a dálky, což je v USA celkem běžné.“
Jak bys sama sebe popsala jako hráčku?
„Řekla bych, že jsem hodně rychlá. Ráda střílím, ale stejně tak ráda doskakuji nebo připravím úspěšnou přihrávku.“
Byl posun do Evropy něčím, nad čím jsi přemýšlela už během působení v Idahu?
„Živit se basketbalem byl můj sen už od dětství. To, že můžu po dokončení školy hrát za oceánem a mít basketbal jako práci, je ta nejlepší možná věc. Nebyla jsem si jistá, zda to vyjde, ale vždycky jsem to chtěla alespoň zkusit.“
Na závěr trochu odbočíme od palubovky. Jaké máš záliby mimo basketbal?
„Ráda čtu a hlavně cestuji, to je moje velká vášeň. A pokud můžu, vyloženě si užívám čas strávený s rodinou. Mám také moc ráda matcha čaj - jakmile na něj někde narazím, musím si ho dát.“
📝 Autor: Michal Dannhofer
📷 Foto: Pavel Netolička & Zuzana Krišicová