Debut v EuroCupu
Kadri-Ann, SBŠ Ostrava má za sebou debut v EuroCupu. Jak hodnotíš utkání proti Gironě?
„Myslím si, že jsme začaly dobře a můžeme být spokojeny s prvním poločasem. Možná jsme minuly více střel než bychom chtěly, ale v obecné rovině byl první poločas pozitivní. Ve druhém poločase začala Girona dělat to, v čem je dobrá a my jsme naopak trochu nenašly rytmus. Ale je to pro nás dobrý začátek a odrazový můstek. Máme na čem pracovat předtím než za týden zamíříme do Německa.“
Sama jsi ve Španělsku působila. Bylo to pro Tebe speciální utkání?
„Jo, říkala jsem to i spoluhráčkám. Bylo moc pěkné být zpátky. Působení ve Španělsku jsem si užila a v aréně Girony už jsem dříve hrála. Moc se mi líbí španělský přístup a styl basketbalu, takže jsem se na zápas moc těšila. Bylo fajn být zpět, i když můj osobní výkon nebyl úplně takový, jaký bych od sebe očekávala.“
Cesta do Ostravy
V létě jsi zamířila do SBŠ Ostrava. Jak se to událo?
„Kontaktovala mě paní trenérka a znělo to moc dobře. Vypadalo to jako skvělé místo pro basketbal. Všichni působili milým dojmem a líbil se mi i předváděný styl hry. Věřila jsem, že do týmu zapadnu. Slyšela jsem na SBŠ samé dobré reference, takže jsem nabídku ráda akceptovala - nebylo příliš co řešit.“
Jak bys sama sebe popsala jako basketbalistku?
„Ráda sdílím míč a přihrávám. Moje nejoblíbenější činnost je hrát chytře a tvořit pozice pro spoluhráčky. Snažím se vždy podporovat své spoluhráčky, jsem hecíř. Chci být jednoduše dobrou spoluhráčkou a zapadnout do toho, co klub zrovna potřebuje.
To znamená, že v jednom klubu dělám určité věci a v druhém třeba úplně jiné. Myslím, že jsem zkrátka týmová hráčka.“
Rok a půl bez basketbalu kvůli vyhoření
Ve Tvém basketbalovém životopise je po angažmá ve Španělsku pauza, ale nenašel jsem podrobnosti. Bylo to zranění anebo co se stalo?
„Když jsem byla ve Španělsku, tak během druhé sezóny jsem odešla v průběhu Vánoc, protože jsem cítila, že jsem totálně vyhořela. Bylo to pro mě těžké a basketbal mi nepřinášel žádnou radost. Takže jsem se rozhodla, že odejdu a vrátila jsem se do Estonska.
Původně jsem si myslela, že si dál půl sezóny pauzu, ale skončila jsem na roce a půl bez basketbalu. Nebylo to tedy zranění po fyzické stránce, ale pauza z mentálního pohledu. Teď si myslím, že kdybych si tu pauzu nevzala, tak teď basketbal nehraju.“
Jednou z aktivit, kterou jsi měla během pauzy, bylo komentování pro televizi. Bavilo Tě to a je to něco, kde se třeba výhledově vidíš?
„Ano, moc se mi vysílání líbí. Nabídl mi to známý ve chvíli, kdy jsem měla pauzu od hraní a šlo o národní tým. Dostala jsem pozitivní reference. Mysleli si, že mi to jde, takže teď to dělám pravidelně, když můžu a během léta. Baví mě to a podle mě je to skvělá možnost, jak využít své basketbalové znalosti. Jako hráči máme hodně zkušeností a tohle je zajímavá možnost, jak to využít.“
Od bojů o záchranu až po švédský titul
Jsi čerstvou švédskou šampionkou, ale máš také zkušenosti z bojů o záchranu a udržení se. Jak bys tyto basketbalové protipóly popsala?
„Musím říct, že moje zkušenost ze Švédska je úplně jiná. Od prvního dne jsme měli cíl, že cokoliv jiného než zlato je zklamání. Nikdy předtím jsem to nezažila, že to byl takto nastavený cíl a tým, který věděl, že na to prostě má a je to možné.
Jsem spíše zvyklá na roli v týmech outsiderů, kde naberete hodně porážek a bojujete o přežití, jako ve Španělsku. Jsem tedy zvyklá na to, že na každém zápase extrémně záleží, je mi to bližší. Musíte prostě odevzdat 100% a nic není snadné. A snažím se tak přistupovat ke každému zápasu.“
Jaké máš osobní i týmové ambice v Ostravě?
„Moje ambice je stejná jako týmová: chceme medaili. Co se týče mých osobních, tak uvidíme, jak to půjde, ale mám takový cíl, že bych chtěla postoupit v EuroCupu a bojovat o místa, které to zajistí. Už jsem tu soutěž dvakrát hrála a nikdy nepostoupila ze skupiny, takže kdyby se to povedlo, tak to bude super.“
📝 Autor: Michal Dannhofer