Oli, je za námi vítězné Final 4 Central European Women League. Jak bys turnaj zhodnotila? 

„Myslím si, že jsme byly konzistentní v celém průběhu utkání. Myslím si, že jsme odvedly opravdu dobrou práci, celou dobu jsme bojovaly. Věděly jsme, že proti nám budou stát silné týmy a bude na nás, jakým způsobem odpovíme.“ 

S Ružomberkom jste před zhruba měsícem prohrály, ve čtvrtek jste jej ale porazily. Bylo to rozdílné utkání a pak také možná trochu nečekané finále. V čem byla největší změna? 

„Bylo to o našem klidu. Je těžké hrát proti Ružomberku v jeho hale, před jeho fanoušky. Jsou hlasití a navíc, Ružomberok je velmi dobrý, talentovaný a agresivní tým, takže to bylo o tom, abychom zachovaly klid a být si jisté v tom, že my uděláme svou práci.“ 

Čekaly jste Hradec ve finále anebo spíše Bystricu? 

„Upřímně, nebyly jsme si jisté, ale šly jsme do toho s tím, že jsme připraveny na kohokoliv.“ 

Jak SBŠ Ostrava, tak Hradec jsou známé tím, že hodně často a dobře střílí za tři body. Ve finále se ale na první úspěšnou trojku – od Tebe – čekalo sedmnáct minut a padla na celkově šestnáctý pokus. Co se stalo? 

„Hele, myslím si, že týmy prostě mají své dobré dny a své špatné dny, co se střelby týče. To samé platí i o nás. Ale může se to rychle stát i na druhé straně, takže to bylo o tom, abychom držely naši defenzívu a dodržovaly naše obranné principy a zajistit, abychom bránily Natálii Martiškovou. Ta odehrála super utkání a bránit ji bylo naším hlavním cílem a také hrát v poli.“ 

Během první čtvrtiny jste byly ve ztrátě i o 12 bodů, ale nakonec jste se dostaly zpět do hry ještě před koncem prvního poločasu. Jak těžké bylo zůstat v utkání a neztratit koncentraci? 

„Myslím si, že jsme měly opravdu pomalý start do utkání, ale byly jsme schopné se z toho vzchopit a zlepšit defenzívu, pak se nám povedlo pár dobrých střel a tím jsme se dostaly do naší ofenzivní flow. Nenechat se tím průběhem rozhodit, to bylo klíčové.“  

Podaly jste výborný výkon třetí čtvrtině, s vysokou úspěšností střelby a rychlými protiútoky. Bylo to něco, o čem jste mluvily během poločasové přestávky? 

„Jo, jo. Mluvily jsme o útocích v podkošovém prostoru a o tom, jak se dostat do střeleckých pozic, do našeho postu. A potom nám začaly chodit i střely za tři body, jak hra pokračovala.“ 

Strávily jste spolu nějaký čas, bylo to přínosné také z pohledu team buildingu před play off? 

„Jasně. My spolu vycházíme opravdu dobře, takže to bylo dobré.“ 

Součástí týmů jsi byla už loni, kdy SBŠ ve finále CEWL podlehla Piešťanům. Nyní jste vyhrály, jak moc Tě to těší z tohoto pohledu? Bylo to něco, na co ses zaměřila, když ses vracela z Austrálie? 

„Samozřejmě. Získávat medaile je mým cílem kdekoliv, kam přijdu. Ale nějaké vykoupení za minulý rok jsem také měla v hlavě.“ 

Zmínili jsme to v předchozí otázce, jaké bylo pro Tebe vlastně působení v Austrálii?
„Užila jsem si to neskutečně. Myslím si, že ta zátěž je tam mnohem menší a zažila jsem spoustu zábavy. Austrálie je skvělé místo, kde chcete být.“ 

Pojďme na závěr zpět k SBŠ. Co je podle Tebe teď před týmem? 

„Poslední část sezóny je vždy opravdu těžká. Každý už je unavený a těla se snaží regenerovat. Ale myslím si, že je o tom, že musíme zůstat soustředěné a prostě zabrat do konce sezóny.“ 

---

📝 Autor: Michal Dannhofer

📷 Foto: Pavel Netolička