Loňská sezóna a reprezentace
Který moment loňské sezóny Ti zůstal v hlavě jako ten nejvíc “wow”?
“Nejlepší části sezóny byly asi ty, kdy jsme skončily páté v ŽBL a potom druhé v CEWLu. Ale za mě jsou dva momenty, které opravdu vynikají. Domácí zápas proti Žabinám, kde jsme je téměř porazily – bylo to hodně napínavé. A pak zápas v Chomutově v play-off, kdy Niky dala skoro v posledních sekundách trojku, díky které jsme se dostaly do vedení a nakonec ten zápas i vyhrály. Série jsme sice nepostoupily, ale pro mě to byly top momenty sezóny.”
V čem máš pocit, že ses za poslední rok nejvíc posunula?
“Určitě mentálně, hlavně díky tomu, že jsem začala studovat vysokou školu a osamostatnila se. Cítím, že teď žiju úplně jiný život než před rokem. Posunula jsem se i v plánování času – musela jsem začít dopředu řešit zápasy, školu a další povinnosti. A v basketbalové stránce doufám, že jsem se taky někam posunula.” (směje se)
V létě sis zahrála na ME U20 v Portugalsku – jaký to byl pocit obléknout reprezentační dres a bojovat na takovém turnaji?
“Byla to určitě velká zkušenost. Už jen to, že jsem mohla jet s nejlepšími českými hráčkami do 20 let na kempy a trénovat s nimi. A vlastně i trénovat s jinými trenéry, kteří mi taky hodně předali. Samotná Evropa byla super, i když jsme skončily poslední a spadly do nižší divize. Přesto to pro mě byla cenná zkušenost reprezentovat nejen Česko, ale i SBŠ Ostravu.”
V závěru turnaje ses už na hřišti neobjevila – co se tehdy stalo?
“V předposledním zápase proti Francii jsem si trochu podvrtla koleno. Ten zápas jsem ještě dohrála. Druhý den jsme měly poslední zápas a věděla jsem, že bych ho nemohla odehrát na sto procent. Byla bych spíše k neprospěchu týmu, takže jsem se rozhodla nehrát. Mám s tím dlouhodobě problém – sval za kolenem se mi občas natáhne. Do dvou týdnů bývám však vždycky zase v pohodě.”
Portugalci jsou známí skvělým jídlem i prostředím – stihla sis tam užít i něco, co nemělo s basketem vůbec nic společného?
“Turnaj se hrál v Portu v oblasti Matosinhos a my bydlely asi půl hodiny v Azurara. Bylo tam klidněji. Byla tam pláž, kam jsme se šly podívat a chodily jsme na zmrzlinu. Když jsme měly den volna, podívaly jsme se i do centra Portu – to bylo moc hezké. Co se týče jídla – věřím, že v Portugalsku je dobré, ale na našem hotelu moc dobré nebylo. Některé z nás dokonce možná i trochu zhubly.” (směje se)
Když není na programu zápas
Jak si udržuješ balanc mezi basketbalem a běžným životem?
“Já bych řekla, že to moc nerozlišuju. Basket hraju ráda a dělala bych to i ve volném čase, i kdybych nebyla na profesionální úrovni. Občas si od něj potřebuji odpočinout, od lidí nebo fyzicky, ale většinou ho hraju prostě pro radost. Díky tomu, že ráda chodím na tréninky a baví mě to, ten balanc tolik nehledám.”
Co tě dokáže vždycky potěšit, i když máš náročný den?
“Určitě hudba! Když někam jdu, mám sluchátka a něco mi hraje. Hudba obecně, nebo i to, že si doma můžu třeba i zazpívat. A pak samozřejmě kamarádi a rodina.”
Léto je ideální na cestování – stihla jsi nějakou dovolenou nebo místo, kde jsi úplně vypnula od basketu?
“Letos bylo léto hodně nabité – většinou jsem byla na reprezentaci nebo na brigádě. Nejprve jsme byly v Polsku a pak v Portugalsku. Protože reprezentace byla tak pozdě, paní trenérka nám pak dala ještě chvilku volna. Takže jsem letěla s kamarádkou Stelčou do Turecka, kde jsme byly pět až šest dní – odpočívaly, opalovaly se, nakupovaly… prostě pohodová dovolená.”
Začíná další sezóna
S novou sezónou před sebou – co bys chtěla letos na hřišti dokázat?
“Jako tým bychom se určitě chtěly dostat do EuroCupu. To je naše hlavní priorita. Pro mě osobně by bylo skvělé hrát nějakou vyšší evropskou soutěž než CEWL nebo EWBL. A umístit se v žebříčku ŽBL zase o něco lépe by bylo také super.”
Jak bys popsala aktuální atmosféru v týmu?
“Řekla bych, že atmosféra je zatím fajn – je to začátek. Všichni se musíme opět sehrát, máme několik nových hráček. Tým se mění, ale myslím si, že si sedneme a bude to super.”
Vzkaz pro fanoušky.
“Domácí zápasy jsou s vámi vždycky lepší! Budeme rády, když budete chodit dál a podporovat nás.”
📝 Autor: Iveta Krišica Bartoňová
📷 Foto: Pavel Netolička