Ohlédnutí za loňskou sezónou
V loňské sezóně jsi nastupovala jak v extralize žen za SBŠ Ostravu, tak i v první lize žen za BK Havířov. Málokdo ale ví, že jsi každý den dojížděla z Olomouce ze školy 🚂. Jak se ti dařilo zvládat tak náročné tempo?
Řekla bych, že jsou lepší a horší dny. Hodně záleží na tom, v jaké části sezóny se právě nacházíme – jestli je třeba zkouškové nebo ne. Ale nějakým způsobem jsem to zatím vždy zvládla. Můj běžný týden vypadá tak, že pondělí je pro mě vlastně nejvolnější den.
V Ostravě máme „jen“ kondiční trénink, a tak jsem domluvená s paní trenérkou, že si ho odcvičím s kondičním trenérem v Olomouci. Díky tomu se v pondělky snažím stihnout co nejvíce věcí do školy – pokud to samozřejmě jde. V ostatní dny chodím dopoledne buď do školy, nebo do práce, pak rychle domů na oběd a běžím na vlak do Ostravy na trénink. Po tréninku se zase vracím zpátky domů. A takhle to mám vlastně každý den kromě pondělků.
Máš z uplynulé sezóny nějaký zážitek, který ti stále vyvolává úsměv na tváři? 😊
Asi pokaždé, když si vzpomenu na domácí zápas se Žabinami – i když jsme ho prohráli o bod – vykouzlí mi úsměv na tváři. Myslím, že jsme tehdy odehrály opravdu výborný zápas a ukázali, co v nás doopravdy je.
A máš nějaký svůj speciální rituál nebo zvyk, který ti pomáhá před zápasy nebo tréninky 🏀?
Pár rituálů mám – ne úplně před tréninky, ale hlavně před zápasy. Vždycky se začínám obouvat zleva, takže ponožky i boty si dávám nejdřív na levou nohu. Když pak jdeme na hřiště, musím na něj vkročit pravou nohou. A při rozcvičce, když děláme dvojtakty, tak mám potřebu jít vždycky jako druhá.
Basketbalové prázdniny v pohybu
Jak obvykle trávíš basketbalové prázdniny 🏖️? Odpočíváš nebo máš aktivní léto? 🚴♀️🎾
Kdo mě zná, tak ví, že odpočívat moc neumím. I doma mi občas říkají, že bych si měla aspoň na chvíli odpočinout. Prázdniny trávím aktivně. Když je ještě zkouškové, tak dodělávám zkoušky, jinak chodím do práce. Teď jsem měla i stáž na soudu, kde jsem jezdila sledovat některá soudní jednání. K tomu ráda chodím cvičit, na tenis a na badminton. Snažím i jezdit na kole – zatím mi to moc nejde, ale věřím, že se to zlepší.
Najde se ve tvém nabitém programu místo i na dovolenou 🏔️?
Najde. Je to trošku složitější se doma sladit termínově, ale teď jsme byli v Livignu v Itálii a bylo to opravdu skvělé. Moc jsem si to užila.
Jaké máš koníčky mimo basketbal a právo? Co tě baví a dobíjí energii 🐶🔌?
Určitě rodina. Vždycky strašně ráda trávím čas s rodinou, i když vlastně bydlím doma, ale toho času spolu a kvalitně moc nestrávíme. Takže když můžeme jet někam třeba společně na výlet nebo na chatu, tak si to moc užiju. Kromě toho asi fakt ty sporty. Ráda si jdu třeba s bráchou zahrát tenis, nebo jdeme na badminton, nebo na kolo. Kromě toho vlastně ještě procházky s pejskem s mamkou.
Je něco, co tě vystihuje, ale málokdo o tom ví 🤫?
Mě vystihuje to, že pro mě úplně extrémně platí věta: „když máš hlad, nejsi to ty,“ protože se mnou je to doopravdy, když mám hlad, k nevydržení a potvrdí to spousta lidí.
Právo a profesní plány
Ponz. Verču jsme už během minulé sezóny zpovídali ohledně jejích právnických ambicí. Tehdy ještě přesně nevěděla, jaký směr si zvolí. Kam se její myšlenky ubírají dnes?
Změnilo se od posledního rozhovoru tvoje uvažování o tom, kam bys chtěla v právu směřovat 🚀?
Asi se od minule něco změnilo. Když jsem byla na stáži na soudu, zjistila jsem, že mě soudnictví láká asi nejvíc. Zároveň ale vím, že není úplně jednoduché se tam dostat, takže se nechci úplně upínat jen to. Nechávám si to zatím otevřené. Myslím si, že hodně bude záležet i na tom, kde zrovna bude volné místo, až dostuduji.
Aktuálně pracuješ jako právní asistentka. Co všechno tahle práce obnáší 📩?
Obnáší to víceméně administrativní práci, jako je chození na poštu, odesílání datových zpráv, stahování datových zpráv a tak dále. Občas také dělám nějaká jednodušší podání.
Myslíš, že se dá zvládnout skloubit právní kariéra a basketbal i do budoucna ⏳?
Asi se začínám smiřovat s tím, že časem se budu muset jednoho z toho pustit. Ještě mám ale před sebou dva roky školy, takže nějakou dobu bych to chtěla ještě zvládnout. Co bude potom, to se uvidí.
📝 Autor: Iveta Krišica Bartoňová
📷 Foto: Pavel Netolička