Porážka 74:89 je nejnižším rozdílem v rámci vzájemných zápasů a když uvážíme všechny okolnosti, tak není divu, že hodnocení utkání je pozitivní. „Myslím si, že je to pro nás velmi úspěšný výsledek. Dokonce jsme vedly v poločase, což se příliš nestává, takže to beru jako velký úspěch,“ hodnotila utkání Veronika Vasileva. 

Co nakonec rozhodlo ve prospěch pražského týmu? „Máte pravdu, když říkáte, že je to jeden z nejlepších evropských basketbalových týmů. Hrají za ně reprezentační hráčky a zkušenosti jsou tak na jejich straně, stejně tak, jako výšková převaha,“ vypočítává.

Sama letos dostává příležitosti proti velkým týmům. USK, Gironě anebo KP Brno. „Pro mě je to především velká zkušenost, USK i Girona jsou jedny z nejlepších možných týmů. Je vidět, že přecházíte u U19, což je prakticky žákovská soutěž a jdete hned na nejvyšší level. Byl to samozřejmě také stres, ale těšila jsem se,“ popisuje. 

Nyní je před SBŠ Ostrava velká výzva v podobě domácího duelu EuroCupu s Gironou. „Myslím si, že zápas s USK nás na Gironu připravil. Nebraly jsme to jako trénink, ale byl to vlastně přípravný zápas na Gironu, kterou už známe, protože jsme proti ní hrály. Doufám, že to bude lepší a že to zvládneme,“ snaží se burcovat sebe a své spoluhráčky. 

Girona se trápí, výhru nad Kelternem uhrála díky jedné povedené čtvrtině a v domácí lize prohrává, sama své problémy otevřeně přiznává. Navíc třeba 74 bodů v zápase ještě v této sezóně nezapsala.

„Pokud budeme hrát tak jako teď o víkendu, tak máme velkou šanci. Musíme hrát naši hru, tak jako vždy, nesmíme se bát a nesmíme se také zbláznit ze zbytečných věcí. Musíme bránit tak jak máme a věřím, že šance uspět je veliká,“ říká Veronika Vasileva.

Její cesta k basketbalu byla tak trochu předurčena. „Basketbal hrála maminka s bráchou, takže jsem trochu pokračovala v rodinné linii a od školky jsem hrála basketbal,“ popisuje. 

Sama sebe vnímá jako chytrou hráčku. „Jsem strašný pravák, pravá ruka dominuje, když něco dělá. Mám silný nájezd a nejsem hráč, který musí nutně zakončovat, ale typově jsem vždy vyhazovala a nechala hru vyvíjet. Nemyslím si, že jsem na tom v basketbalovém myšlení špatně, dokážu už určité věci odhadnout na hřišti,“ hodnotí se vlastními slovy.

 Profesně by ráda působila třeba v pozici komentátorky, studuje totiž žurnalistiku. „Byla bych ráda, to je něco, proč mě žurnalistika lákala. Když navíc hraju basketbal, tak by to šlo spojit,“ zasní se. 

Zkušenosti může probrat třeba s Kadri-Ann Lass, která se komentování a práci pro televizi věnuje v domovském Estonsku. „Nebavily jsme se o tom, protože to slyším poprvé. (směje se). Ale když jste to zmínil, tak to se hned pobavíme,“ usmívá se mladá basketbalistka. 

Basketbalové přenosy už nyní pozorně sleduje. „Poslouchám, jakým způsobem o tom v televizi mluví, co třeba říkají o hráčích v pauze ve hře, sleduji přestávková studia, kde jsou zase jiní lidi, takže se na to už dívám z jiného pohledu. Snažím se dávat pozor na to, kde bych třeba řekla něco jinými slovy anebo obecně něco jiného,“ popisuje.  

Na závěr našeho povídání se ještě vrátí k duelu s Gironou. Nálada v kabině je podle ní dobrá. „Jo, připraveny jsme. Po zápase jsme měly ještě takový halloweenský teambuilding, takže nehrozí, že bychom byly jedna na druhou naštvané nebo tak. Doufám, že předvedeme naši týmovou chemii a bude to,“ těší se. 

Na závěr ještě dodá poslední slova. „Doufám, že to dáme. Myslím si, že na to v pohodě máme. Bude to boj, ale zvládneme to!“ vyhlásila Veronika Vasileva. 

📝 Autor: Michal Dannhofer